NA VLASTNÍ KŮŽI - „Někdy běžím sám za sebe. Jindy jako medvěd.“

Rozhovor s Janem Horáčkem, CFO Monet+, o půlmaratonu, oblecích a radosti z běhu

Pamatuješ si svůj úplně první půlmaraton?
„Jasně, bylo to v Brně, tak před patnácti lety. Do té doby jsem neběžel víc než 10 kilometrů, takže to byla výzva. Běželi jsme to s kamarády jako takový malý závod a pamatuju si, že jsem jednoho z nich předběhl na 16. kilometru, když chytil krizi. Byl to zážitek a velká motivace.“

A jak to máš se zlínským půlmaratonem?
„Ten mám fakt rád, je to taková moje srdcovka. Běžel jsem ho úplně na začátku – myslím, že to byl druhý ročník. A právě tam jsem poprvé narazil na Monet+. V běžecké tašce jsem tehdy našel monetí letáček… vůbec by mě nenapadlo, že tam jednou budu pracovat.“

Stíháš vůbec trénovat?
„S narozením dětí šla pravidelnost dost dolů, ale snažím se. Ideálně si jdu zaběhat aspoň jednou týdně, někdy i dvakrát. Je to spíš doplněk k jiným sportům. Jeden rok jsem měl půlmaraton jako jediný běh v celém roce – a i tak jsem si to nenechal ujít.“

A co ty tvoje legendární kostýmy?
„Jo, to začalo v momentě, kdy jsem věděl, že už osobák neudělám. Tak jsem si řekl – pojďme z toho udělat zábavu. První pokus byl oblek: košile, sako, manžetové knoflíčky, někdy i cylindr. V jednu chvíli jsem zkusil i vlněné kalhoty, ale to fakt nedoporučuju – bylo to horké, těsné a lepilo se to.“

A medvěd? To byla náhoda?
„Půjčil jsem si kostým ve zlínském divadle. Byl červen a 30 stupňů. Po pár kilometrech jsem musel sundat hlavu – špatně se v tom dýchalo, vidělo i běželo. Ale lidi, hlavně děti, byly naprosto skvělé. Skandovali ‚Medvídku, utíkej!‘ – a to ti prostě dodá energii.“

Chystáš kostým i letos?
„Ještě jsem se nerozhodl. Možná něco vytáhnu z šatníku, možná ne. Ale nechám to jako překvapení – ať se mají diváci na co těšit.“

Co pro tebe půlmaraton znamená?
„Je to domácí trať, známé tváře, skvělá atmosféra. Běžíš městem, které znáš, potkáváš kamarády i kolegy. Není to jen sport, je to zážitek.